Návrat na hlavní stranu

Medvědská hornatina

MEDVĚDSKÁ HORNATINA

Je nejnižším podcelkem Hrubého Jeseníku a nejvyšším bodem je zde Medvědí vrch (1216,2 m n.m.). Střední nadmořská výška činí 815 m n.m. a výšková členitost se pohybuje v rozmezí 300 - 600 m. Geologickým podkladem jsou metamorfované horniny desenské klenby a na východě usazené horniny andělskohorských vrstev.

Hlavní hřbet této hornatiny začíná ve Videlském sedle (930,1 m) a pokračuje dále na severovýchod přes Osikový vrch (1076,3 m), Lysí vrch (1128,0 m), Děrnou (1099,2 m), Jelení loučky (1205,3 m), Ostruhu (1021,9 m), Orlík (1203,6 m), Žár (1151 m), Slídový vrch (1058 m) a končí Zámeckým vrchem (933,6 m). Jižně od Orlíka se tyčí nejvyšší vrchol této oblasti Medvědí vrch (1216,2 m) na který navazuje hora Pytlák (1040,4 m) a Loupežník (1020 m). Mezi údolím Střední Opavy a údolím dolního toku Bílé Opavy leží hřeben Žárového vrchu (1093,8 m) na jehož vrcholu se rozkládají rozlehlé skalní útvary a Lyry (1092,3 m) což je dvojvrcholová kupa u jejíhož vrcholu a na svazích jsou skály až 20 m vysoké. Západně od údolí Bílé Opavy ční mohutná Vysoká hora (1030,8 m). Mezi další významné vrcholy patří Černý vrch (1200,5 m), Karliny kameny (1078,5 m), Velké Bradlo (1049,7 m), Malé Bradlo (1043,6 m), na jehož jihovýchodním svahu se nacházejí výchozy křemenné žíly až 9 m, a dále Stará hora (1043,2 m), Srnčí vrch (1026,5 m) a Zaječí hora (1011,5 m). Tato hornatina má celkem 22 vrcholů vyšších než 1000 m.

Největší část Medvědské hornatiny patří do povodí Černé Opavy. Je to jedna ze zdrojnic Opavy, pramení na západním svahu Orlíku ve výšce 1030 m a po 17,9 km se ve Vrbně pod Pradědem spojuje se Střední Opavou. Průměrný průtok u ústí činí 0,83 m3/s. Odvádí vodu z blízkých rašelinišť na Rejvízu a celá protéká rozsáhlými lesy Medvědské hornatiny. V minulosti se na jejím dolním toku rýžovalo zlato, jak o tom svědčí rozsáhlé sejpové pole u ústí Suchého potoka. Střední Opava (stejně jako Bílá Opava) touto hornatinou pouze protéká a jejím největším přítokem je Bílý potok. Do povodí řeky Moravice patří jižní část popisované oblasti odvodňovaná Bělokamenným potokem. Severozápadní část odvodňuje řeka Bělá pomocí Šumného, Borového a Zaječího potoka. Šumný potok pramení v sedle mezi Orlíkem a Medvědím vrchem ve výši 1120 m. Na horním toku teče hlubokým údolím s příkrými svahy, tvoří četné kaskády a peřeje. Do Bělé se vlévá po 9,4 km toku. Severozápad hornatiny tedy patří do povodí Kladské Nisy, zatímco zbytek území do povodí Opavy.

Na pravém údolním svahu Zaječího potoka se nachází Přírodní rezervace Borek u Domašova o rozloze 12,68 ha. Chráněn je přirozený porost na extrémním silikátovém podkladě, jaký nemá v Jeseníkách obdoby. Rezervace je ukázkou přirozeného porostu jedlí, borovic, modřínu a smrku na sutích devonského křemence s výskytem plazivé formy smrku. V údolí Zaječího potoka se nachází skalní defilé o výšce 10 - 15 m složené z tzv. drakovského kvarcitu bílé až šedobílé barvy. Je zde i mohutné suťové pole rozpadlých výchozů.

Dalším zvláště chráněným územím je PR Jelení bučina, která se nachází na severozápadním svahu Žárového vrchu. Předmětem ochrany jsou zbytky přirozeného, velmi starého porostu smrkové bučiny s výraznou vertikální členitostí a s bohatým bylinným patrem. Porost na pegmatitových skalních výchozech přechází k porostům suťových lesů s jilmy a kleny.

5 km severozápadně od Vrbna pod Pradědem se rozkládá PR Suchý vrch, která se nazývá podle stejnojmenného kuželovitého vrchu (940,9 m). Vrchol kopce a jeho úbočí jsou pokryty kamenným mořem, které je tvořeno silně zvětralými drakovskými kvarcity. Roku 1864 zde byly poprvé nalezeny spodnodevonské zkameněliny ramenonožců a korálů - jedná se tedy o klasickou paleontologickou lokalitu. Porost svahu tohoto vrchu je tvořen původním borem s výskytem plazivé formy smrku. Všechna tři výše popsaná chráněná území se nacházejí v I. zóně CHKO Jeseníky. PR Skalní potok se nachází v údolí Skalního potoka a jedná se o významné lesní biocentrum. Předmětem ochrany jsou horské klenové bučiny a skály v hlubokém údolí.

Na území Medvědské hornatiny jsou vymezena tři regionální biocentra. Nejrozsáhlejším z nich je RBC Bělská stráň o rozloze 455,04 ha. Jde se hospodářský les, kulturní louky a částečně zachovalé meze. Další je RBC Borový potok, které má plochu 293,51 ha. Zde se jedná o přírodě blízký buko - smrkový les s přirozeným zmlazením buku a s bylinným patrem, typickým pro bučiny. Nejmenší je RBC Černá Opava o výměře 32,66 ha. Nachází se při horním toku Černé Opavy a je charakterizováno kvalitními smrkovými porosty se silně odrůstajícím zmlazením.

Minulost připomínají zbytky několika hradů. Na severozápadním svahu Zámeckého vrchu se nachází rozvaliny hradu Kobrštejna založeného na ochranu zlatých dolů v okolí Zlatých Hor ve 13. století. Hrad byl situován na skalním výběžku ve výši 912 m, s podkovitým příkopem a nedovřeným obloukem valu. Proti skalní výspě na severní obranné straně byla věž o průměru 10 m s 9 m vysokým zachovalým zdivem. Obranné příkopy v šíři 15 - 30 m byly částečně vytesány do skály. Na zámecké hoře (854,1 m) je zřícenina hradu Fűrstenwalde, který byl založen na konci 13.století a v roce 1471 zničen. Další zbytky hradů pocházejí rovněž ze 13. století a jsou to Rabenštejn, Pustý hrad a Quinburk - zřícenina hradu stojící na skále (868 m) nad řekou Černou Opavou. Měl čtyřúhelníkový půdorys o stranách 45 a 15 m a příchod k hradu chránil 8 m široký příkop, na severní straně na skále jsou dodnes patrny zbytky věžové stavby.

Turistickými středisky jsou Vidly, Bělá, Ludvíkov a Malá Morávka.

Nejvýznamnější a nejznámější jsou lázně Karlova Studánka, které se nacházejí 7 km východně od hory Praděd. Jsou to klimatické lázně s nejčistším ovzduším nejen v ČR, ale v celé střední Evropě.

Vypracoval: Jan Ondryáš

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Jeseniky.TOURISM.cz

Typ záznamu: Hory nebo pohoří
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 18.03.2005 v 12:00 hodin

Copyright 1994-2019 © Luděk Šorm